Chlebounoviny

Jako na potvoru…

Pondělí 24. 10. 2011

Jel jsem pro ženu k vlaku. Děti spokojeně oddychovaly ve svých pokojích, všude tma, na hodinách téměř desátá večer, a tak jsem vyběhl z domu jen tak nalehko. Přede dveřmi jsem si vzpomněl, že nemám řidičák ani občanku, ale kdo by se tím v takové situaci zabýval, že? Ale jako na potvoru v Třebani u obchodu stáli policajti. Když jsem odjížděl, mihla se mi v hlavě historka, kterou by se mi mohlo podařit obměkčit jim srdce. A tak jsem spustil: „Mám problém. Nemám papíry. Jel jsem jenom pro manželku k vlaku, mám doma děti, a tak jsem spěchal.“ Příslušník nebyl blbec, takže historku, do morku kosti pravdivou, pochopil a nechal mě odjet.

Zapadlo do chlívku Dobře naladěn.