Záznamy v chlívku 'Údiv'
Nebylo možné to napsat v předchozích dnech, ale teď už to snad
možné je. Po smrti Václava Havla jsme zažili neskutečných pět dní
podivného patetického chaosu a směsi honby za jeho co nejhlubším
vyjádřením a náhle objevené úcty.
Bylo mi devět, když v roce 1982 zemřel Leonid Iljič
Brežněv. V celé zemi se truchlilo a soudružky učitelky nahnaly
žáčky do družiny, kde se škola dívala na velkolepý smuteční průvod a
pohřeb soudruha strejdy, jehož skutky a myšlenky nám vůbec nic neříkaly.
Po zhruba čtyřech hodinách sledování pitoreskní podívané, při níž mě
jako jediné fascinovalo slovo katafalk, jsem byl učitelkou okřiknut za to,
že jsem se v rozhovoru se spolužákem něčemu zasmál.
Mé dceři je dnes zhruba stejně a se stejným odstupem možná hledí
ona na naše davové šílenství, kdy najednou utíkáme vzdát hold někomu,
jehož myšlenky jsou nám vzdálené, a odevšad se na nás hrnou apely na
nostalgii. Výzva předsedy vlády k národu, aby byl dostatečně
smutný, jí možná zní podobně jako mně tehdejší napomenutí.
Přerušení provozu v předvánočním Lidlu kvůli minutě ticha je
k smíchu, stejně jako všechny ty nářky politiků a veřejných
činitelů, kteří v sobě najednou objevili pravdu a lásku.
Téměř týdenní narychlo změněný program všech televizí a
rozhlasových stanic (v pátek kolem poledne vysílaly tři hlavní
stanice Českého rozhlasu jen pohřeb) a hrobová intonace moderátorů si
taky říká o zápis do knihy rekordů a kuriozit a o nějakou
analýzu – je s podivem, co všechno byly především
veřejnoprávní programy schopné vyškrábnout v domnění, že tím
pietě prokážou laskavost.
Prosinec 25th, 2011
Řeknu vám, milé děti, ještě jednu pohádku o systému, ve kterém
žijeme a ze kterého podle aktuálních statistik stále větší počet firem
utíká do daňových rájů. Jedním z našich klientů, sporadických
sice, ale bezproblémově platících, je Úřad vlády České republiky.
Objednává si u nás korektury stenografických záznamů odpovědí
premiéra na interpelace v Poslanecké sněmovně (to je taková partička
hamižných blbečků, co obsadili historické prostory našeho krásného
hlavního města a na rozdíl od mnohých zlatokopů nemusejí pro zlatou
žílu daleko). Už dlouho vrtím hlavou nad tím, kolik lidí má korektury
třeba pěti normostran na starost – kontakty na ně zaměstnávají
disky Googlu (jelikož používám Gmail) ostošest. Jedna paní zakázky
zadává, jiná je objednává, třetí je odbavuje (fyzicky posílá mailem),
čtvrté je zpracované posílám, pátá přijímá faktury a šestá je
proplácí. Sedmá nás kdysi objevila (ale ta už tam asi nepracuje, protože
od té doby na ÚV změnili šatník) a s osmou (ta už tam stoprocentně
není) jsem měl kdysi schůzku. Pořád je řeč, děti moje,
o zakázkách většinou za několik stokorun. To se ví, že
v takovém koloběhu jeden neví, co dělá druhý, a protože nikdo
z nich vůbec netuší, kolik by to vlastně mělo stát, a tak vystavují
objednávky na několik tisíc, aby tam byla rezerva, kdyby jeden nebyl blbec a
poslal jim fakturu na několikanásobek, bez debat by ji proplatili. Jenže
protože jeden blbec je, je chudý princ a princezny se k němu otáčejí
zády. Ještě že mě aspoň titulují pane doktore a jsou slušní.
To se koneckonců musí nechat.
Prosinec 16th, 2011
Takhle vypadá dovedení osobního PR k dokonalosti v praxi.
Vyžaduje to ovšem bezskrupulózní náturu a trvalé buzení dojmu věčného
kverulanta skříženého s potomkem děda Vševěda.
Listopad 14th, 2011
Bývalo zvykem uvádět, kdo je na snímku. V článku
o exministrovi Kocábovi a jeho nové přítelkyni a bývalé mluvčí
Abbásové to ale neudělali. Nebylo by to vhodné i tady?
Listopad 7th, 2011
Dostal jsem od jednoho (lehce potenciálního, ale přes agenturu
stávajícího) klienta zadání výběrového řízení. Všechno je to hezky
vyvedené v oficiálních a komisních barvách, několik lidí na tom
jistě strávilo několik dnů práce a ještě se jich pár zapotí, aby to
všechno vyhodnotili. Radost mi trochu kazí skutečnost, že předmětem
zakázky by měla být korektura několika desítek dopisů, což je řádově
asi tak 10tisícový obrat, když to přeženu. Za zatím největší vtip
považuju ale to, že jako ukázku dokumentů, které se budou zpracovávat,
poslal zadavatel tabulku s nějakými finančními čísly. Žádné
souvislé texty tam nejsou. A zadání přitom zní „zhodnotit stav
komunikace a podle návrhů ji upravit“. Přidat k číslům nuly?
Nebo je naopak ubrat?
Listopad 2nd, 2011
Předchozí